Železné nervy a pevné zdraví, přeje Železný muž Zbyněk Švehla

Nastal nouzový stav – z plánovaných sportovních akcí se postupně ruší jedna za druhou a bohužel je rozumné očekávat, že minimálně převážná část letošní sportovní sezony bude nějakým způsobem virovou pandemií dotčena. Jaký bude mít současná vynucená pauza dopad na naší sportovní formu a připravenost záleží na každém z nás. Jsem přesvědčen o tom, že to zdaleka nemusí být zlé, natož tragické. Ona ta neplánovaná závodní pauza nabízí i příležitost s odstupem zhodnotit způsoby, efektivnost a smysl našeho sportovního snažení. Během těch několika pár dní, kdy jsem se v karanténním lenivění rozhoupával k sepsání tohoto textu, se vyrojila spousta doporučení, instruktážních článků a videí – co dělat a jak se v době karantény udržovat ve formě. Cvičit se dá opravdu leckde a s lecčím, výběr je široký a nepodceňuji kreativitu každého z vás. Pochopitelně každý sport má svoje specifika – třeba pro plavce příprava mimo bazén – nehledě na různé vychytávky a fígle zůstává stále jen příliš suchou alternativou běžného tréninku….

Cyklisté to oproti plavcům mají přeci jen snazší. Opatření a omezení přišla v době, kdy většina sezónních jezdců se teprve pozvolna adaptuje na venkovní prostředí a s nadšením plni očekávání přecházíme z trenažérů a válců do přírody a náhle bác – máme utrum! Výklady toho, jak se současná opatření vztahují na ježdění venku se různí. Osobně se domnívám, že při vhodném výběru trasy a času vyjížďky se dá trénink zrealizovat bez ohrožování sebe sama a okolí, ale ne každý to tak chápe, a ne každý má pochopitelně možnost volby. Kdo tedy z jakýchkoli důvodů nechce nebo nemůže jezdit v přírodě nezbývá mu než pokračovat v najíždění kilometrů v teple a pod rouškou domova.

Jak tedy máme na handbiku doma jezdit? Jaký si vybrat trenažér? Čím si takové ježdění zpestřit? V první řadě je potřeba najít vhodný prostor kam se se svým kolem uchýlit – ideální je samozřejmě garáž nebo jakýkoli odvětraný a odizolovaný prostor. I ten sebetišší trenažér vydává při jízdě nějaké jemňoučké pištění, kvílení, a to při delší projížďce může rušit – navíc i jezdec si občas vydá nějaký vzdech (ať už dílem intenzity zátěže nebo už mu prostě ten stejný a jednotný cyklický pohyb, který venku nevnímáme nijak rušivě, přijde v prostředí domova nesnesitelně nudný a nezábavný).

Na trhu je široký výběr trenažérů – při výběru je zásadní zvolit takový, do kterého se dá upnout přední kolo. U handbiku je obvyklý rozměr předního kola 26“ a ne každý trenažér si s tímto rozměrem umí poradit. Při upevnění předního kola bývá velký problém s držáky nohou. U většiny trenažérů je třeba slevit z nároku na srovnatelnou polohu těla na handbiku a prostě je sundat a nechat při jízdě nohy volně ležet. Je to samozřejmě mírný diskomfort a jiné úhly, ale pokud nejste vyloženě fajnšmekr tak se to dá a výhodou budiž snazší nasedání a vysedání. Pokud změníme na kole jakkoli polohu – je nutné dbát na správný sed a omezit rizika dekubitů. Jinými slovy – délku jízdy stupňovat a kontrolovat případné otlaky. Na přední kolo je vhodné před umístěním na trenažér přezout odolnější galusku a nepřefukovat – případně pořídit speciální plášť, který je mnohem odolnější trvalému smýkání o rotující váleček. Existují i trenažéry na které nenasazujeme rám včetně předního kola, ale pastorky už máme přímo na trenažéru, na který jen nahodíme řetěz. Pohříchu však takové trenažéry jsou v řádově vyšších cenových hladinách a většina z nich je zcela nekompatibilní pro handbike (z důvodu jiné konstrukce rámu handbiku a běžného kola). Pokud hodláme jezdit v obývacím pokoji u televize, v dětském pokojíku nebo u manželského lože – doporučuji nějakou podložku pod handbike – zaprvé trochu tlumí otřesy a smýkání a navíc, předpokládám, hodláme se při jízdě potit.

Zwift nebo Rouvy? To jsou tréninkové aplikace, které proměňují domácí ježdění v zábavu. Nepřeberný výběr reálných i fantasy tratí, které umějí dávkovat zátěž vaší jízdě dle skutečného/nahraného profilu. Sdílení tréninků, virtuální on-line závody, evidence parametrů jízdy, které mnohonásobně přesahují náš zájem a potřebu. To, co bylo před pár lety trochu sci-fi je dnes díky technologiím běžně dostupné – většina trenažérů střední cenové kategorie už komunikuje s těmito aplikacemi a tak můžeme v „Horní Dolní“ stoupat jeden večer na Zoncolan a druhý den ráno se prohánět po Mallorce. Byť je to zábava bez hranic – tak venkovní ježdění to nahradit nemůže, ale můžeme se díky tomu udržovat se ve formě a takový kardio-cyklo trénink je prospěšný nejen pro cyklisty/handbikery.

Přeji všem sportovcům pevné zdraví a železné nervy. Nepanikařme, berme současný stav jako příležitost. K odpočinku, zamyšlení a odhalení skutečného významu a smyslu našeho sportovního usilování.

Zbyněk Švehla, přemožitel havajského Ironmana

Ironman, odvětví triatlonu, jedna z nejnáročnějších sportovních disciplín vůbec. Za léta své existence si triatlon i Ironman našel zástupy příznivců. Tento titul smí nosit každý na světě, kdo je schopen zaplavat 3,86 km v přírodních podmínkách, následně si poradí se 180,25 km na kole a jako bonbonek nakonec uběhne maraton, čili 42,2 km.

Napsat komentář