Závěrečná zpráva z ME 2023 v Cardiffu (Cardiff, Wales)

Mistrovství Evropy je vždy výjimečná událost. Naše reprezentace se poprvé ve své historii probojovala do elitní osmičky, kde jsme dopředu věděli, co nás čeká a jak na tom jsme. Vlastně i konečné umístění všech zemí odpovídá předpokladům, jediné, co nebylo zas tak jasné, zda Francie obhájí titul, nebo ho urve reprezentace domácí Velké Británie, a zda budeme poslední my, nebo Izrael.

Osmička mistrovství Evropy ukázala, že je skutečně velký rozdíl ve výkonosti semifinalistů (Německo, Dánsko, Velká Británie a Francie) a zbylých čtyř týmů. Právě zbylé týmy – Česká republika, Izrael, Nizozemsko a Švýcarsko, mají k sobě blíže a jsou to naši důležití soupeři, pokud chceme naši hru posunout dále. Ale ani skupina B nestagnuje a čekají nás tam těžcí soupeři, kterými mimo Izrael budou zejména Polsko, Irsko a Španělsko.

Trend vrcholového ragby je o zapojení vysokobodových hráčů s jiným typem postižení, než je poškození míchy. Dalším trendem je, že stále více týmů trénují bývalí zkušení hráči – mistři Evropy z Francie jsou trénovaní bývalými reprezentanty Belgie Bobem Vanackerem a Velké Británie Justinem Fishbergem. Stejně tak tomu je i u Velké Británie, Dánska, Německa, Švýcarska a České republiky. Výjimkou je pouze Izrael a Nizozemsko, kde však dělá asistenta trenérovi hrající kapitán Reda Haouam.

Boje o medaile

Vrcholem mistrovství Evropy byly boje o medaile, a to nejen kvůli bojům o nejcennější místa, ale také o možnost nominace na paralympiádu, která při účasti Francie, jako pořadatelské země paralympiády, ve finále znamenala i přímou cestu pro bronzového medailistu. Proti sobě nastoupily týmy Německa a Dánska. Podle papírových předpokladů to měla být lehká práce pro Dánsko, které na loňském domácím mistrovství světa skončilo nejlépe ze všech evropských zemí čtvrté, ale zápas byl překvapivě vyrovnaný a rozhodovalo se až v poslední části hry, kde na chvíli a poprvé v zápase vedlo i Německo. Nakonec se ukázala síla dánské dvojice Frederiksen a Peters a Dánsko vyhrálo 53:51.

Finále předvedlo nejlepší ragby světové úrovně, kde byl právě potvrzený trend o dominanci hráčů s jinou diagnózou, než je poškození míchy. Z nejčastější osmice hráčů, která odehrála většinu finále, byli pouze tři hráči po poranění míchy a všichni nízkobodoví. Celá hra byla jen otázkou většího klidu a menšího vytvoření chyb. Možná na Velkou Británii dolehla tíha domácího prostředí, možná hráči Francie dali do zápasu více srdce, nebo přirozeného temperamentu, který rozbil ostrovní strojený výkon, každopádně ke zlomu došlo na konci třetí části hry a celá situace bude i možná delší dobu diskutována z pohledu kontroverzního rozhodnutí rozhodčích. Francie zvítězila 55:49 zejména díky bezchybnému výkonu Johnatana Hivernata, který se stal zároveň nejlepším hráčem klasifikace 3.0 i nejužitečnějším hráčem (MVP) turnaje.

Jaké bylo mistrovství Evropy „off court“

Mistrovství Evropy bylo skvěle marketingově pojaté a při pohledu z venku to byla skutečně profesionální akce. Pořádání na Principality Stadium byla poprvé v historii a dost možná i naposled. Prezident naší nadnárodní organizace Richard Allcroft o mistrovství řekl, že to byl nejlepší událost ragby v jeho historii.

Bohužel se s tím nedá souhlasit, a názor našeho prezidenta nesdílí ani hráči jiných týmů. Pořád je vidět velký rozdíl mezi vrcholnými akcemi u běžného vrcholového sportu a sportu hendikepovaných.

Samotné hřiště bylo postaveno přímo na Principality Stadium, který u velkých zápasů pojme až osmdesát tisíc diváků. Na herní hřiště jsme se dostali až v rámci technického mítinku (2 zástupci za tým) v předvečer zápasů a při prezentaci vše vypadalo dobře. V průběhů dní už to skřípalo, dva ze tří zápasů ve skupině jsme začínali s více jak půlhodinovým zpožděním. Dala by se ještě pochopit technická chyba u časomíry, ale že náš zápas začne o více jak půl hodinu později kvůli tomu, že nám teče voda na hřiště, to byla hrubá chyba od organizátorů, protože kde jinde se dá počítat s deštěm než na ostrovech. Zápas se Švýcarskem jsme dokonce museli odehrát na tréninkovém hřišti. Na stadionu byla také zima, což také odpovídalo venkovnímu počasí. Určitě tyto nepříjemnosti neměli vliv na naše prohrané zápasy, ale kalilo to celkovou atmosféru.

Ani hotel a strava neodpovídali mistrovství Evropy a nebylo to nejvhodnější zázemí pro regeneraci a nabrání energie. Chybělo i dostatečné zázemí pro vozíčkáře, i když samozřejmě lidé na vozejku jsou zvyklí na trochu punku při každé své cestě mimo domov.

Co dál

Mám trochu obavu o budoucnost ragby vozíčkářů ve světě, která se stále více točí kolem dominantních hráčů (většinou s jiným typem postižení než poškození míchy) a postupně se ze hry stále více vytrácí hráči střední klasifikace (1.5 – 2.5 bodu). Vzniká tak propast mezi nejlepší světovou osmičkou (USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Austrálie, Francie, Velká Británie, Dánsko) a zbytkem světa.  

Je nesmírně důležité podporovat propagaci a rozvoj parasportu, nebo se brzy stane, že nebude mít kdo předávat zkušenosti dál, natož reprezentovat. Do ragby vozíčkářů přišel za poslední tři roky jeden nový hráč, kterému je aktuálně dvacet let a je v širší nominaci reprezentaci. Nejmladším hráčům reprezentace je třicet let, ale v průměru už jsme na pětatřiceti letech. Je jistě systémová chyba, že chybí dostatek finančních zdrojů na oslovení a hledání nových hráčů a zakládání klubů – což je především v kolektivních sportech velmi důležité, aby byla zajištěna kontinuita sportu. Sami proto taky můžeme udělat více, oslovit rehabilitační ústavy, školy a dát o sobě více vědět.  

Za týden nás čeká I. kolo České národní ligy ragby vozíčkářů, v červnu potom další kolo a polská liga. V listopadu nás čeká Rugbymanie jeden z největších klubových turnajů na světě 16. – 18. 2023 v Praze.

Děkujeme všem příznivcům za podporu

David Lukeš

Předseda ČRSV a trenér reprezentace ČR

Konečné výsledky ME 2023

1. Francie
2. Velká Británie
3. Dánsko
4. Německo
5. Švýcarsko
6. Nizozemsko
7. Izrael
8. Česká republika

Nejlepší hráči:

0.5 – Jack Smith (Velká Británie)

1.0 – Britta Kripke (Německo)

1.5 – Nick Cummins (Velká Británie)

2.0 – Josco Wilke (Německo)

2.5 – Jamie Stead (Velká Británie)

3.0 – Jonathan Hivernat (Francie) – vyhrál i cenu nejužitečnějšího hráče turnaje (MVP)

3.5 – Stuart Robinson (Velká Británie)

Poděkování partnerům:

Český parasport

Donio a všichni dárci z naší sbírky

Movigo

Národní sportovní agentura (NSA)

Naše roupy na Šímalce

Tatran Střešovice